Charles Ruijs de Beerenbrouck | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. prosince 1873 Roermond |
Úmrtí | 17. dubna 1936 (ve věku 62 let) Utrecht |
Příčina úmrtí | nemoc |
Alma mater | Utrechtská univerzita Univerzita v Leidenu Gymnasium Haganum |
Povolání | advokát a politik |
Ocenění | komandér Řádu nizozemského lva |
Politická strana | Římskokatolická státní strana |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Děti | Gustave Alexander Marie Joannes Ruijs de Beerenbrouck[1] |
Rodiče | Gustave Louis Marie Hubert Ruijs de Beerenbrouck[1] a Marie Isabelle Louise Ruijs de Beerenbrouck[1] |
Funkce | člen Druhé komory Generálních stavů (1905–1909) člen Druhé komory Generálních stavů (1909–1918) formateur (1918) premiér Nizozemska (1918–1925) formateur (1921) … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jonkheer Charles Joseph Marie Ruijs de Beerenbrouck (1. prosince 1873 Roermond – 17. dubna 1936 Utrecht) byl nizozemský politik, jedna z klíčových postav meziválečné nizozemské politiky. Přes deset let byl předsedou nizozemské vlády, a to ve dvou obdobích, od 9. září 1918 do 4. srpna 1925 a poté znovu od 10. srpna 1929 do 26. května 1933. Byl představitelem středopravicového a konfesijního Všeobecného sdružení římskokatolických volebních společností (Algemeene Bond van Roomsch-Katholieke Kiesverenigingen), které za jeho druhého premiérského mandátu již neslo název Římskokatolická státní strana (Roomsch-Katholieke Staatspartij), jež je předchůdkyní současné Katolické lidové strany (Katholieke Volkspartij) vzniklé roku 1945. Byl vůdcem této strany v letech 1925–1929 a 1931–1936. Byl prvním katolíkem, který se stal nizozemským premiérem.[2] Zastával ale řadu dalších vládních funkcí: ministra zahraničí (1933), ministra vnitra (1918–1923, 1932–1933), ministra zemědělství a obchodu (1922–1923, 1923–1925, 1929–1932), ministra námořnictví (1919), ministra kolonií (1919), ministra války (1920). Krom toho byl ve dvou obdobích předsedou dolní komory parlamentu (1925–1929, 1933–1936), v této funkci zůstal až do své smrti. V roce 1918 byl též guvernérem provincie Limburg.